Tísňová linka – jak správě volat

Tísňová linka – jak správě volat

Nejdůležitější součást krizového řízení u nás je integrovaný záchranný systém (IZS) zákon č. 239 z roku 2000.

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR)
Jednotky požární ochrany (JPO)
Zdravotnická záchranná služba (ZZS)
Policie České republiky (PČR)

11949848961774791944telephone_lutte_incendi_01.svg.med

112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání

150 – HASIČI
Pomoc při záchraně osob, zvířat a majetku v důsledku požárů, dopravních nehod, různých havárií nebo živelných pohrom

155 – ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
Zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče u stavů ohrožujících život

158 – POLICIE
Ochrana bezpečnosti osob a majetku

156 – MĚSTSKÁ POLICIE
Zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti města

  • Jak tedy správně volat?

1) vytočíme tísňové číslo (dle povahy události). Volání na tísňová čísla je vždy zdarma. Voláme-li tísňová čísla z mobilního telefonu, stačí k tomu signál jakéhokoliv operátora (tj. volání lze uskutečnit, i když jsme mimo dosah své sítě).

Linku 112 je možno volat u nás i v zemích EU z jakéhokoliv mobilního telefonu i se zamčenou klávesnicí, bez znalosti kódu PIN a dokonce bez vložené SIM karty.

2) představíme se a stručně nahlásíme CO se stalo a KDE se to stalo. Pokud má operátor událost již ohlášenou, sdělí vám to, případně se zeptá na upřesnění. Pokud ne, bude vám klást otázky podle vnitřní metodiky té které složky. V tom případě druhé straně neskáčeme do řeči a klidně a zřetelně odpovídáme na otázky operátora.

3) nikdy sami hovor neukončujeme, vyčkáme, až jej ukončí operátor(ka) tísňové linky

4) nikdy po ukončení hovoru telefon nevypínáme, je pravděpodobné, že operátor(ka) nás bude zpětně kontaktovat kvůli ověření či dalšímu upřesnění

6) dojde-li před příjezdem hasičů, záchranářů či policistů k další závažné skutečnosti, okamžitě znovu kontaktujeme tísňovou linku a upřesníme, co se stalo